PROČ ZVOLIT SKLO

Vývojové trendy v architektuře a designu směřují k využívání transparentních materiálů čím dál více. SKLO se tak dostává na výsluní zájmu pro svou:

  1. PRŮHLEDNOST - dokáže ozvláštnit prostor světlem
  2. VZDUŠNOST - ODLEHČENOST - JEDNODUCHOST
  3. NEZASTUPITELNOST - jeho umělými náhradami
  4. PRAKTIČNOST - je hygienické a snadno udržovatelné
  5. NENÁPADNOST - civilizace je už tak zahlcena svými produkty dostatečně

Zrcadlo plní vedle své hlavní praktické funkce i funkci estetickou.

  1. Dá se využít ke hře se světlem a prostorem, do malých a temných interiérů umí vnést SVĚTLO a ZDÁNÍ VĚTŠÍHO PROSTORU.
  2. Zajímavě působí kombinace zrcadla a skla.
  3. Zrcadlo bylo, je a vždy bude patřit mezi nezastupitelné interiérové solitéry.

PŮVODNÍ TECHNOLOGIE ZPRACOVÁNÍ A ZUŠLECHŤOVÁNÍ SKEL

Řezání skla

Dříve než bylo známo řezání skla diamantovým řezákem, oddělovalo se od sebe sklo tzv. PUKÁNÍM, a to tak, že se upravil v žádaném tvaru drát, který se rozžhavený přiložil na sklo. Po chvíli se na ohřáté místo kápla voda a sklo puklo podle určené křivky. Později bylo použití drátu nahrazeno tzv. VYŠKRABOVÁNÍM žádané dělící čáry ostrým železem a do vzniklé rýhy byla vložena nit napuštěná olejem, která se posléze zapálila. Sklo pak ve ztenčelé rýze působením horka prasklo.

Okenní výplně

Před objevem technologie výroby plochého skla, byly do okenních otvorů místo skla používány tenké kamenné desky s hustě provrtanými otvory, které pak byly vyplňovány štípanými barevnými kaménky. Následujícím předchůdcem skl. výplní v dřevěných rámech vypnuté zvířecí blány či plátna napuštěná olejem.

Pískování

Strojní pískování jakožto zušlechťovací metodu skel a zrcadel si nechal poprvé patentovat Američan Benjamin Tilghman v r. 1873. Na tuto myšlenku byl přiveden během procházek po mořských plážích, kde si všiml oken budov na návětrné straně. Prudké bouře a vítr ženou jemný mořský písek do okenních výplní tak prudce, že ta jsou brzy zcela matovaná.

Pozn.: Ranné zmínky o tzv. pískování pochází sice již ze středověku. Jednalo se však o matování pouze celé plochy, a to ještě nestejnoměrné (vznikaly neestetické mapy). To bylo způsobeno jeho primitivním zpracováním: buď se sklo třelo železným kartáčem anebo se o sebe třela skla sama - mezi nimiž byla vlita kaše z jemného písku a vody.

Ledování (ledové květy)

Technika ledování vznikla náhodným vypozorováním, že např. plakát přilepený klihem na matovanou tabuli zanechal po následném odtržení ve skle nesmytelné stopy podobné ledovým květům.

Zrcadlo s osvětlením

Původní zrcadla byla převážně opatřena dřevěnými rámy, ke kterým byly v mnoha případech připevněny svícny či ramena na svíčky. Tento dřívější způsob osvětlení sloužil jak k osvětlení samotného zrcadla, tak odrazem svíčky v zrcadle i k prosv ětlení celé místnosti.

Zasklívání do olova

Tato zasklívací technika nevznikla z podnětu umělecko-dekorativního, nýbrž z ryze praktického, a to potřeby získat větší tabuli skla na zasklení oken. (pozn. do té doby byl největší možný rozměr skla : 30 x 60 cm)


Věděli jste,že...

_________ Egypt _________

  1. je považován za kolébku skla
  2. první výroba skla je datována na více jak 4000 let př.n.l.
    3. - první sklo bylo neprůhledné, plné bublin a se zbytky neroztaveného materiálu.
  3. první skl. výrobky byly : korálky, lahvičky na parfémy a náboženské figurky
  4. později Egypťané odlévali větší produkty : skl. sloupy, pohřební urny a rakve (ve skl. rakvi byl pohřben i Alexandr Veliký)
  5. první sklo duté - foukané je připsáno také egyptským sklářům v období 1100 př.n.l.

_________ Řím _________

Po dobytí Egypta přešlo v 3. stol.n.l. sklářství do římské říše. Zde pak při římských hostinách bylo sklo kladeno naroveň zlatu a stříbru.

  1. římští skláři poprvé uplatnily techniky :
    • zdobení skla zlatem a emailem
    • rytí (dnešní gravírování)
  2. první výroba plochého skla, což umožnilo první zasklívací práce
  3. první nerozbitné sklo

    4. Pozn: Objevitele nerozbitného skla dal císař Tiberius zabít, jelikož se obával prozrazení výrobního tajemství.

_________ Benátky _________

Benátská vláda poskytla sklářům rozsáhlá privilegia, což přineslo Benátkám po mnoho století ohromné bohatství.

Přínos benátských sklářů:

  1. výroba barevného skla
  2. sklo tzv. tisícikvěté (millefiori)
  3. benátská zrcadla

Benátčané byli prvními ale i jedinými výrobci skleněných zrcadel. Výroba 1 ks zrcadla trvala cca 1 měsíc. Pozn. předchůdcem skl. zrcadla byly naleštěné pláty stříbra, zlata a cínu.

_________ Čechy _________

Benátské sklo vytlačil z jeho světových pozic až český křišťál, který objevil mistr Müller v huti Janouškov

Hmotnost skla :

m2 x tloušťka skla v mm x 2,5

  1. hmotnost drátoskla: k danému výpočtu se přičte navíc + 0,75 kg na l m2 (drátěná vložka)
  2. př. 0,48 m2 x 3 mm x 2,5 = 3,6 kg
tabulka váhy skla
  sklo v mm     hmotnost skla: 1 m2 v kg  
1
2.5
2
5
3
7.5
4
10
5
12.5
6
15


Propustnost světla

  1. okenní sklo : 80 - 90 %
  2. ornament : 70 %
  3. drátosklo : 60 %

Spotřeba tmele : na 1 m2

  1. zasklení do dřeva :
    • nové okno : 1 kg
    • staré okno : 1,25 kg
  2. zasklení do kovu : 2,5 kg

Barva skel :

čiré sklo je barveno následujícími kysličníky kovů:

  1. sklo zelené : železem
  2. sklo červené : mědí
  3. sklo modré : kobaltem
  4. sklo fialové : manganem či niklem
  5. sklo žluté : sírou

Pevnost skla :

- kalené sklo, lepené sklo má 6x větší odolnost než sklo běžné