
Vývojové trendy v architektuře a designu směřují k využívání transparentních materiálů čím dál více. SKLO se tak dostává na výsluní zájmu pro svou:
Zrcadlo plní vedle své hlavní praktické funkce i funkci estetickou.
Dříve než bylo známo řezání skla diamantovým řezákem, oddělovalo se od sebe sklo tzv. PUKÁNÍM, a to tak, že se upravil v žádaném tvaru drát, který se rozžhavený přiložil na sklo. Po chvíli se na ohřáté místo kápla voda a sklo puklo podle určené křivky. Později bylo použití drátu nahrazeno tzv. VYŠKRABOVÁNÍM žádané dělící čáry ostrým železem a do vzniklé rýhy byla vložena nit napuštěná olejem, která se posléze zapálila. Sklo pak ve ztenčelé rýze působením horka prasklo.
Před objevem technologie výroby plochého skla, byly do okenních otvorů místo skla používány tenké kamenné desky s hustě provrtanými otvory, které pak byly vyplňovány štípanými barevnými kaménky. Následujícím předchůdcem skl. výplní v dřevěných rámech vypnuté zvířecí blány či plátna napuštěná olejem.
Strojní pískování jakožto zušlechťovací metodu skel a zrcadel si nechal poprvé patentovat Američan Benjamin Tilghman v r. 1873. Na tuto myšlenku byl přiveden během procházek po mořských plážích, kde si všiml oken budov na návětrné straně. Prudké bouře a vítr ženou jemný mořský písek do okenních výplní tak prudce, že ta jsou brzy zcela matovaná.
Pozn.: Ranné zmínky o tzv. pískování pochází sice již ze středověku. Jednalo se však o matování pouze celé plochy, a to ještě nestejnoměrné (vznikaly neestetické mapy). To bylo způsobeno jeho primitivním zpracováním: buď se sklo třelo železným kartáčem anebo se o sebe třela skla sama - mezi nimiž byla vlita kaše z jemného písku a vody.
Technika ledování vznikla náhodným vypozorováním, že např. plakát přilepený klihem na matovanou tabuli zanechal po následném odtržení ve skle nesmytelné stopy podobné ledovým květům.
Původní zrcadla byla převážně opatřena dřevěnými rámy, ke kterým byly v mnoha případech připevněny svícny či ramena na svíčky. Tento dřívější způsob osvětlení sloužil jak k osvětlení samotného zrcadla, tak odrazem svíčky v zrcadle i k prosv ětlení celé místnosti.
Tato zasklívací technika nevznikla z podnětu umělecko-dekorativního, nýbrž z ryze praktického, a to potřeby získat větší tabuli skla na zasklení oken. (pozn. do té doby byl největší možný rozměr skla : 30 x 60 cm)
_________ Egypt _________
_________ Řím _________
Po dobytí Egypta přešlo v 3. stol.n.l. sklářství do římské říše. Zde pak při římských hostinách bylo sklo kladeno naroveň zlatu a stříbru.
Pozn: Objevitele nerozbitného skla dal císař Tiberius zabít, jelikož se obával prozrazení výrobního tajemství.
_________ Benátky _________
Benátská vláda poskytla sklářům rozsáhlá privilegia, což přineslo Benátkám po mnoho století ohromné bohatství.
Přínos benátských sklářů:
Benátčané byli prvními ale i jedinými výrobci skleněných zrcadel. Výroba 1 ks zrcadla trvala cca 1 měsíc. Pozn. předchůdcem skl. zrcadla byly naleštěné pláty stříbra, zlata a cínu.
_________ Čechy _________
Benátské sklo vytlačil z jeho světových pozic až český křišťál, který objevil mistr Müller v huti Janouškov
m2 x tloušťka skla v mm x 2,5
| sklo v mm | hmotnost skla: 1 m2 v kg |
|---|---|
1 |
2.5 |
2 |
5 |
3 |
7.5 |
4 |
10 |
5 |
12.5 |
6 |
15 |
čiré sklo je barveno následujícími kysličníky kovů:
- kalené sklo, lepené sklo má 6x větší odolnost než sklo běžné